Jean Touret: designér na pomezí sakrálního umění, sochařství a francouzského designu.
Jean Touret se narodil v roce 1916 a je jednou z nejvýraznějších osobností designu a dekorativního umění dvacátého století. Jeho dílo, hluboce zakořeněné v materiálech, spiritualitě a jednoduchosti tvarů, odráží vizi, v níž se užitkový předmět stává prostředkem uměleckého vyjádření a nástrojem povznesení.
Touret zakládá Communauté de l'Arche, skupina řemeslníků, které spojuje stejný ideál: vytvářet nábytek a předměty, které jsou ručně vyráběné, trvanlivé, poctivé a bez příkras. Toto spojenectví mezi moderností a tradicí, mezi estetickou přísností a duchovním rozměrem dává vzniknout jedinečnému, okamžitě rozpoznatelnému výrobku.
Základem jeho přístupu je práce se dřevem. Touret dává přednost dubový masiv, jeho nábytek, stoly, lavice, svítidla, židle a příborníky působí dojmem solidnosti, celistvosti a pravdivosti. Jeho nábytek, stoly, lavice, svítidla, židle a příborníky působí dojmem solidnosti, celistvosti a pravdivosti. Evokují selský nábytek, středověkou tradici i moderní design 50. a 70. let 20. století.
Jean Touret však není jen designér: je také sochař duchovnosti. Vytváří kříže, stylizované tváře, postavy a figury totemické, jeho dřevěné sochy, často záměrně jednoduché, prozrazují hluboký smysl pro objem, zálibu v archetypálních formách a vzácnou schopnost vyvolat v jednoduchosti emoce. Jeho dřevěné sochy, často záměrně úsporné, prozrazují hluboký smysl pro objem, zálibu v archetypálních formách a vzácnou schopnost vyvolat v jednoduchosti emoce.
Touret také vytváří ikonické osvětlení. Jeho lustry z tepaného železa a vyřezávaného dřeva s nepravidelnými rameny a organickými nebo geometrickými siluetami působí téměř architektonicky. Rozsvěcují velké prostory jako zavěšené sochy a mísí v sobě rustikálnost a modernost, tradici a invenci.
Estetika Jeana Toureta je založena na třech principech: upřímnost materiálu, pravdivost formy a symbolická hodnota objektu. Jeho práce přesahuje prostou užitkovou funkci. Je to dialog se spiritualitou, přírodou, řemeslnými tradicemi a hledáním vlastního já. Tento posvátný rozměr, často nenápadný, ale všudypřítomný, prostupuje jeho nábytek i sochy.
V současné době se dílo Jeana Toureta těší velkému oživení. Sběratelé a interiéroví designéři oceňují klidnou sílu jeho výtvorů, jejich nadčasovost, materiálovou hutnost a schopnost strukturovat prostor už svou přítomností. Jeho díla lze nalézt v v polovině cesty mezi sochařstvím a nábytkem, designem a duchovním uměním.
Vlastnit dílo Jeana Toureta znamená přivítat zabydlený objekt, utvářený náročnou vizí, v níž se jednoduchost stává samostatným uměleckým jazykem. Znamená to vnést do interiéru kousek oné tiché, hluboké modernosti, která z Toureta činí jednoho z nejosobitějších a nejpozoruhodnějších tvůrců dvacátého století.
